Kompletní žebříček evropských zemí podle porodnosti, sestavený přímo z databází Eurostatu a Světové banky. Žádná země nechybí, u každého čísla je vidět, ze kterého zdroje pochází, a tam, kde se zdroje neshodnou, je rozdíl vypsaný místo toho, aby se schoval.
A pořadí zemí podle nich vychází jinak. Tohle je nejčastější důvod, proč dva „správné“ seznamy nesedí. Než začneš porovnávat čísla, je potřeba vědět, které z nich se počítá.
Kolik dětí se narodí na 1 000 obyvatel za rok. Jednoduché na spočítání, ale silně závisí na věkové struktuře. Země s mladým obyvatelstvem vychází líp, i když tam ženy rodí stejně málo dětí.
živě narození ÷ střední stav obyvatel × 1 000
Česko 2024: 7,7 ‰
Kolik dětí by průměrně měla jedna žena za celý život, kdyby se chovala podle plodnosti daného roku. Nezávisí na věkové struktuře, a proto se používá pro mezinárodní srovnání. Hranice prosté reprodukce je 2,1.
součet měr plodnosti podle věku matky (15 až 49 let)
Česko 2024: 1,36 dítěte
Přepni ukazatel, posuň rok nebo pusť animaci. Pořadí se přeskládá samo. Barva pruhu ukazuje část Evropy podle klasifikace OSN, takže je vidět, jestli se regiony mezi sebou liší.
Evropa spadla pod hranici prosté reprodukce v polovině sedmdesátých let a od té doby se pod ni nevrátila. Klikni na název země a přidej nebo odeber čáru.
Tohle je odpověď na otázku „kde berou jistotu, že je to správně“. Jistota není v tom, že se dva zdroje shodnou, protože Světová banka u zemí EU přebírá právě Eurostat. Je v tom, že tam, kde se rozejdou, je vidět o kolik a která hodnota se použila. Rozcházejí se hlavně u zemí mimo EU, kde Světová banka nemá registrovaná data a dosazuje modelovaný odhad OSN.
Klikni na záhlaví sloupce a seřaď tabulku jinak. Eurostat má u zemí EU a EHP už i rok 2025, Světová banka končí rokem 2024. Pro férové pořadí je proto hlavní sloupec rok 2024.
Tyhle země se do seznamu Evropy někdy počítají a někdy ne. Kypr je členem EU, ale geograficky ho OSN řadí do Asie. Právě odsud pramení většina sporů o to, že „nějaká země chybí“.
Do žebříčku zemí nepatří, data ale existují a bývají zdrojem dalšího nesouladu.
Čtyři konkrétní pasti. Všechny jsou vidět přímo na datech výše, takže si je jde ověřit.
„Porodnost“ pokrývá dva různé ukazatele. Pokud se v zadání neurčí který, dá se sestavit dvojí pořadí a obojí je formálně správně.
Neexistuje jediná správná odpověď na to, kolik zemí má Evropa. Podle klasifikace OSN 44 svrchovaných států, s Kosovem 45, s Kyprem a Tureckem 47. Vypadnou hlavně ministáty a transkontinentální země, protože o nich je málo textu.
Nejčastěji chybí Monako, San Marino, Andorra, Lichtenštejnsko, Vatikán, Kosovo, Moldavsko a Bělorusko. Na této stránce jsou všechny.
Zdroje nezveřejňují data ve stejnou chvíli a u zemí mimo EU se rozcházejí i o desetiny. Když se pro jednu zemi vezme registr, pro druhou model a pro třetí jiný rok, pořadí se rozsype, přestože každé jednotlivé číslo je někde pravdivé.
Tohle je jádro problému. Jazykový model, který nesáhne do zdroje, generuje čísla podle toho, jak vypadají věrohodně. Vyjdou přibližně správně, což je horší než zjevný nesmysl, protože chyba není poznat.
Data na této stránce nejsou psaná z paměti. Jsou stažená z veřejných API Eurostatu a Světové banky a porovnaná mezi sebou. Postup je popsaný níže a jde zopakovat.
Pravidlo je jedno a platí pro každé číslo na stránce: použije se Eurostat, pokud pro daný rok hodnotu má, jinak Světová banka. Jedinou výjimkou je Spojené království, kde Eurostat plodnost po roce 2018 nevede a odhad Světové banky je zastaralý, takže se bere údaj přímo od ONS. Sloupec „Zdroj“ v tabulce ukazuje u každé země, co se použilo. Odkazy vedou přímo na ta data, ze kterých je stránka postavená.
Indikátory SP.DYN.CBRT.IN a SP.DYN.TFRT.IN. Pokrývá i země, které Eurostat nevede, takže díky ní žebříček nemá díry. U zemí EU přebírá Eurostat, mimo EU dosazuje modelovaný odhad OSN, a právě tam vznikají rozdíly popsané výše.
Datové sady demo_gind a demo_find. Data z národních registrů pro EU, EHP, kandidátské země a část sousedství. Kde je má, mají přednost, protože jde o registrované údaje, ne odhad.
Pro rok 2024 uvádí 84 311 živě narozených dětí a úhrnnou plodnost 1,37, zatímco tato stránka má 1,36. Není to chyba ani jednoho: Eurostat plodnost přepočítává z harmonizovaných vstupů, takže se od národních úřadů běžně liší o setiny. Stejně tak Destatis 1,35 vs 1,36, KSH 1,39 vs 1,41, INSEE 1,62 vs 1,61 nebo GUS 1,099 vs 1,14.
https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2024
44 svrchovaných států, které klasifikace OSN M49 řadí do Evropy, plus Kosovo jako částečně uznaný stát. Stejná klasifikace určuje i rozdělení na severní, západní, jižní a východní Evropu.
Co je potřeba vědět, než se čísla použijí.
Vatikán nezveřejňuje demografickou statistiku, žádný zdroj pro něj hodnotu nemá. V tabulce je uvedený s prázdnou hodnotou, ne vynechaný, protože vynechat ho by znamenalo tvrdit, že Evropa má 44 zemí.
Ministáty (Monako, San Marino, Andorra, Lichtenštejnsko) mají tak malý počet narozených, že hodnota mezi roky skáče o desítky procent a zdroje se u nich rozcházejí nejvíc. Světová banka pro ně používá modelované odhady OSN, Eurostat registrovaná data. U Monaka je rozdíl přes 4 promile, což je největší nesoulad na celé stránce.
Ukrajina a Rusko: hodnoty za roky po roce 2022 jsou odhady. Ukrajina od té doby nemá kontrolu nad celým územím ani úplnou evidenci a počet obyvatel ve jmenovateli je sám o sobě nejistý. U hrubé míry porodnosti končí Eurostat pro Ukrajinu rokem 2020 a pro Rusko rokem 2011, u plodnosti rokem 2019 a 2010.
Rok 2025 je u řady zemí EU předběžný nebo odhadovaný. V tabulce je zvlášť a do pořadí nevstupuje.
Historické řady před rokem 1991 nesedí na dnešní hranice. Data pro Česko, Slovensko, pobaltské státy a státy bývalé Jugoslávie jsou zpětně dopočítaná na dnešní území.